Letní výstup na Mont Blanc

17.7.  odjezd z OE do Itálie viz. Lubík spaní u moře

18.7. příjezd do vesničky Pont 1975 m Valsavarenche a přechod na chatu,  Refugio Vittorie Emanuele II (2 700 m n.m., cca 3h), přespání na chatě.

19.7. brzy ráno z chaty Emanuele II výstup na ledovec Gran Paradiso (4 061 m.n.m., cca 6h), sestup do kempu Pont (cca 4,5h).

19.7. po navratu  bud prespani v kempu nebo odjezd do Francie…jeste nutna domluva!!!!!!!!!!! dle toho dalsi datum

Vysokohorská túra na Gran Paradiso (4 061 m n. m.) přes chatu Vittorio Emanuele II.

Nástupní místo

Horská túra na čtyřtisícový vrchol Gran Paradiso začíná v italské vesnici Pont Valsavarenche. Pont se nachází v severozápadní části Itálie v těsné blízkosti francouzských hranic. Najdete zde velmi moderně zařízený kemp, ve kterém je vhodné se před výstupem ubytovat a vyjít druhý den ráno směr na chatu Rifugio Vittorio Emanuele II.

Popis treku

1. den

Do malé vesničky Pont Breuil jsme přijeli v odpoledních hodinách . V kempu je možné využít několika menších restaurací nebo si uvařit u stanu z vlastních zásob. Pont je jedním ze dvou hlavních výchozích bodů při výstupu na Gran Pradiso (tím druhým je Cogne), proto je zde v letní sezóně celkem rušno.

Druhý den ráno vyrážíme po značené trase směr Rifugio Vittorio Emanuele II. Vyrážíme,bereme si s sebou, vybavení na ledovec, funkční oblečení . Cesta od kempu vede po nezpevněné cestě jižním směrem podél říčky Torrente Savara

Asi po jednom kilometru cesta odbočuje na východní stranu a zde začíná stoupání. Většinou se jedná o kamenitou stezku. Cesta je dobře značená a nelze se stratit. Asi po 3 hod. přicházíme k horské chatě Rifugio Vittorio Emanuele II s jejím typycky obloukovitým tvarem. Jelikož máme ještě celé odpoledne k dobru, jdeme se projít k nástupu na ledovec a vyzkoušíme si vybavení na ledovec.

„ Jde zde spat i v nocleharnach ve vlastních spacácích (cca 10 eur na osobu). jak je to ted newim“ ale zjistim!!!

2. den

… vstáváme ve 3 hodiny ráno a vyrážíme po neznačené cestě směrem na sever od chaty. Cesta je vyšlapaná a je dobře viditelná (touto dobou ještě používáme čelovky). Zhruba po čtyřech stech metrech odbočujeme doprava, kde začíná stoupání směrem k ledovci.

Zde už tvoří podklad pouze kamení a skála. Po necelé hodině přicházíme k nástupu na ledovec, kde nazouváme mačky a vážeme se do lanových družstev. Cesta po ledovci ze začátku není obtížná, sklon hory je zde mírný.

Výstup po ledovci na vrchol trvá cca 5 hodin (dle fyzické kondice). Trasa na ledovci je v letní sezóně dobře viditelná díky mnoha ostatním turistům. Posledních cca 100 výškových metrů se sklon ledovce výrazně zvyšuje (foto) až na vrcholový hřeben, na jehož nejvyšším konci je vrcholová madona.

Z vrcholu Gran Paradisa jsou skvělé výhledy na Grajské Alpy a masiv Mont Blanc (foto). K madoně vede úzký hřeben, kdy zejména v letní sezóně může být nebezpečné se na tomto místě vyhýbat s davy dalších turistů. Stejnou cestou jako na vrchol jsme pak sestoupili až do vesničky Pont.

Náročnost

Gran Paradiso je čtyřtisícová hora (4 061 m n.m.) pokrytá ledovcem a proto výstup na ni již vyžaduje určitou úroveň fyzické kondice i základní znalost pohybu po ledovci (používání maček, cepínu a navázání lanového družstva). Trhliny v ledovci se při této túře nevyskytují, ovšem navázání na lano se i přesto doporučuje. Ve vrcholový den se vychází z chaty Emanuele II (2 700 m n.m.) a jde se na vrchol – tedy převýšení 1 300 m a sestupuje se až do kempu v Pontu (1 975 m n.m.), tedy sestup dalších cca 2 100 m, což je během jednoho dne slušná porce převýšení. Místo těsně před vrcholem Gran Paradisa, kde je umístěna madona, je celkem exponované. Jedná se o úzký skalnatý výšvih, který by sám o sobě nebyl až tak nebezpečný, nebýt vysoké nadmořské výšky a zejména vysokého počtu lidí, kteří se v sezóně na vrcholu potkávají a často se na tomto úseku nevhodně míjí a nedávají si přednost. Ideální je před výstupem na Gran Paradiso absolvovat minimálně jeden aklimatizační výstup na menší horu. Někomu může jako aklimatizace stačit i přespání v chatě Emanuele II (což byl i náš případ).

Dostupnost vody

Zásoby vody lze nakoupit jak ve východzím bodu vesničce Pont Valsavarenche nebo první den výstupu na chatě Rifugio Vittorio Emanuele II. V případě nouze je možné využít prameny z ledovce nad chatou Emanuele II. Prameny by zde měly být čisté, ovšem použití tablet pro čištění vody (např. Aquatabs) není nikdy na škodu.

Možnosti přespání

Na začátku treku, nástupní místo treku, je za italské vesnicí Pont Valsavarenche kemp kempu Pont Breuil s možností přespání ve vlastním stanu. První noc na treku se přespává v chatě Rifugio Vittorio Emanuele II. Zde je možnost noclehu jak v pokojích, tak ve společné noclehárně, která je levnější. Vedle chaty je v případě obsazených míst na chatě možnost přespání ve vlastním stanu.

Vrcholy

Z vrcholu Gran Paradisa jsou při dobré viditelnosti ohromující výhledy na vzdušnou čarou 60 km vzdálené Walliské Alpy (Monte Rosa, Matterhorn, Castor, Breithorn a další) nebo na celý masiv Mont Blancu.

Nebezpečí

Nebezpečný je na této túře zejména pohyb po ledovci. Je nutné dodržovat bezpečností pravidla při chůzi po ledovci a mít náležité vybavení. I když cestou z chaty Emanuele II na vrchol Gran Paradisa nejsou žádné trhliny, je nutné dávat si pozor hlavně v ranních hodinách, kdy je na ledovci zmrzlá krusta.

Vybavení

Při výstupu na Gran Paradiso s přespáním na chatě Vitorio Emanuele II. budete potřebova kvalitní kotníčkové boty, expediční batoh min 60litrů, spacák (budete-li spát v přístřešku), nepromokavou bundu odolnou proti větru a funkční oblečení. Dále ledovcové vybavení: mačky, cepín, lano, helmu a úvazek.

Jídlo

Jídlo lze na tomto výstupu řešit vlastními zásobami, které lze dokoupit v kempu Pont Breuil. Zde je také restaurace, stejně jako na chatě Rifugio Vittorio Emanuele II, kde se dá dobře najíst.

Zajímavosti

Na tuto ledovcovou túru je nutné ledovcové vybavení – lano, mačky, přilba, cepín, dále pak standardní vysokohorské vybavení – pevné kotníčkové boty, funkční oblečení. Pro vrcholový den doporučuji mít s sebou také čelovku, protože se vychází brzy ráno ještě za tmy. Vhodné jsou při sestupu také trekové hole. Madona na vrcholu Gran Paradisa byla poprvé vztyčena roku 1954. Byl to k příležitosti potvrzení Gran Paradisa (4 061 m n.m) jako nejvyšší čtyřtisícové hory, která leží celá na území Itálie. Nevyšší horou Itálie je pak Mont Blanc, který je však také nejvyšší horou Francie, protože leží přímo na hranici Francie a Itálie.

Treking na Mont Blanc přes chatu Refuge du Gouter

Nástupní místo

Nástup treku na vrchol Mont Blancu tzv. normálkou (nejjednodušší cestou) začíná na konečné stanici zubačky TMB (Tramway du Mont Blanc) – Nid d’Aigle (2 380 m n.m.)., která vyjíždí z La Fayet (kousek od Chamonix).

Popis treku

1. den

Z konečné stanice zubačky Nid d’Aigle (2 380 m n.m.) se vydáte jihovýchodním směrem po značené cestě The Gouter. Stoupá se vzhůru kolem sedla Col des Rognes až k opuštěnému stavení Baraque des Rognes, u kterého se cesta láme vpravo směrem k chatě Tete Rousse (3 167 m n.m.). Chatu Tete Rousse minete po pravé straně a pokračujete po ledovci Tete Rousse vzhůru až ke známému kuloáru. Cesta po ledovci je celkem jasně čitelná.

Obávané rizikové místo při výstupu na Mont Blanc, velký kuloár, je cca 50m traverz zasněženým žlabem, ve kterém velmi často padají kameny. Je zde nataženo jistící lano, které ovšem používá málokdo. Je umístěno celkem vysoko a pohyb v traverzu může i ztížit. Chodí se zde po jednom. Cesta ve traverzu je široká tak akorát na dvě chodidla, je proto velmi důležité hlídat si jak padající kameny (na které stejně upozorňují další lezci za Vámi), tak na cestu pod sebe.

V tomto místě určitě využijete i turistický cepín, o který se můžete ve vyšším místě žlebu opírat. Po překonání kuloáru následuje strmé stoupání směrem k chatě Gouter (foto). Jsou zde rozesety jistící prvky jako kramle a ocelová lana. Jestliže si s sebou nesete stan, spacák, jídlo, pití a další nezbytnou výbavu (do 10 kg), tak v této pasáži výstupu, stejně jako my, necháte celkem dost sil. Na chatu Gouter je to od kuloáru cca 2-3 hodiny (500 výškoých metrů), podle fyzické kondice a množství lidí na cestě.

Na chatě Gouter (3 835 m n.m.) můžete doplnit jak zásoby pití tak se navečeřet. Ubytování je zde nutné rezervovat dlouho dopředu. Bez rezervace zde nelze sehnat místo ke spaní. V roce 2007 jsme pokračovali nad chatu Gouter a zde bivakovali na ledovci (foto). V současné době (2018) tato možnost již není povolena a tolerována. Je povoleno pouze spaní na chatě Gouter (70 eur / osoba), které se musí rezervovat nejdříve 30 dní předem.

2. den

Ve vrcholový den se vstává velmi brzo, už ve 02:00. Je to kvůli tomu, aby byl povrch ledovce při výstupu pevný a ne rozbředlý jak při sestupu. Navíc svítání na Mont Blancu je při dobrém počasí zážitek. Z bivaku nad chatou Gouter pokračujete východním směrem po hřebenu k Dome du Gouter. Na jeho vrcholu cesta mírně klesá do sedla. Je zde širší prostor, kde se za špatného počasí v mlze hůře orientuje. Po několika stech metrů narazíte na chatu Vallot, která slouží pouze pro nouzové bivakování. Od chaty Vallot vede cesta po hřebenu až na vrchol Mont Blanc (cca 2-3 hod).

Chůze od Vallotky je již značně poznamenána nadmořskou výškou, takže postup je pomalý. Žádné technicky obtížné pasáže zde nejsou. Pouze těsně před vrcholem se nachází zúžený hřebínek, cesta necelý metr široká v délce cca 20 metrů. Zde je nutné dávat pozor, protože uklouznutí nebo zakopnutí o mačku se nevyplatí. Na každou stranu této úzké cesty je prudký kilometrový sešup. Po překonání tohoto místa se dostanete na vrchol Mont Blanc (foto). Je zde celkem dost místa i pro větší skupiny lidí. Vrcholovou fotografii proto můžete v klidu připravit i s požadovanou kompozicí. Sestupová cesta je stejná jako při výstupu.

Náročnost

Vysoká náročnost této horské túry je dána zejména vysokou nadmořskou výškou Mont Blancu (4 809 m n.m.). Při špatné nebo chybějící aklimatizaci Vás může potkat nepříjemná výšková nemoc. Důkladnou aklimatizaci je proto nutné nepodcenit. Samotný výstup na Mont Blanc se neliší od jiných ledovcových túr. Je zde nutné používat speciální vybavení (mačky, cepín, lano, helmu) a chodit v lanových družstvech. Trhlin v ledovci při tomto výstupu sice není moc, ale v zájmu bezpečnosti jsou lanová družstva doporučována.

Na treku jsou dvě místa, která z hlediska náročnosti stojí za zmíňku. Jde o velký kuloár nad chatou Tete Rousse a úzké hřebínek těsně před vrcholem Mont Blancu. Obávaný kuloár je traverz po úzké cestičce přes zasněžený žleb, ve kterém často padá kamení. Jistící lano, které je zde nataženo, používá málokdo, protože je nataženo celkem vysoko a chůzi v tomto místě spíše ztěžuje. Stačí si zde dávat zvýšený pozor a zkušený alpinista nebude mít problém. Druhé místo je úzký hřebínek v délce cca 20 metrů, který je velmi úzký (cca 60 cm). Před tímto místem je vhodné se odepnout z lanového družstva a jít každý sám na sebe. Protože při chybě jednoho z lanového družstva by zde po extrémně strmých stěnách mohli spadnout všichni. Je to na zvážení.

Dostupnost vody

Vodu lze koupit na obou chatách první den výstupu – Refuge de la Tete Rousse (3 167 m n.m) a Refuge du Gouter (3 835 m n.m.). Nemá smysl rozpouštět vodu z ledovce nebo nabírat z pramenu. Na uvedených chatách lze za rozumnou částku koupit balenou vodu.

Vrcholy

Nejen z vrcholu Mont Blanc, ale i během celého treku na něj můžete vidět Aiguille du Midi, Mont Blanc du Tacul, Mont Maudit, Grandes Jorasses, Aiguille Verte, Les Droites. Při extrémě dobrých světelných podmínkách uvidíte na jihovýchodě masiv Grajských Alp s vrcholem Gran Pradiso nebo západním směrem švýcarské pohoří Wallis s jeho mnoha vrcholy (většinou je vidět nepřehlédnutelný Matterhorn).

Nebezpečí

Na tomto treku je možných několik druhů nebezpečí (ledovec, nadmořská výška, počasí). Ledovec – trhlin v ledovci je zde málo a jsou dobře viditelná. Na ledovci je asi nejobtížnější místo těsně před vrcholem. Je zde uzký hřeben o šířce cca 60cm v délce 20 metrů. Na každou stranu je zde kilometrový prudký sráz a proto je zde nutná maximální opatrnost při pohybu v mačkách. Vysoká nadmořská výška – nebezpečí výškové nemoci, bolesti hlavy a v nejhorších případech otok mozku. Každé tělo zvládá nadmořskou výšku jinak. Ovšem pro všechny platí jedno základní pravidlo při výstupu na takto vysokou horu a tím je aklimatizace.

Před výstupem na Mont Blanc je vhodný minimálně jeden výstup na čtyřtisícovou horu. Můžete využít blízkého Národního parku Gran Paradiso se stejnojmennou čtyřtisícovou horou (trek popsán zde) nebo nedaleké pohoří Walliských Alp ve Švýcarsku s vrcholy Monte Rosa, Alphubel, Matterhorn, Allalinhorn, Lyskamm, Castor a spousty dalších. Počasí – jako všude na horách na něm velmi záleží, ovšem na Mont Blancu je ještě důležitějším faktorem. Protože se jedná o nejvyšší horu Evropy, zachytává se zde velké množství oblačnosti. Z toho jsou pak často bouřky s častými blesky, které do celého pohoří Mont Blanc velmi často zasahují. Je bohužel smutnou pravdou, že velmi častým úmrtím je na Mont Blancu právě zásah bleskem. Je proto nutné chovat se zde s velkou obezřetností a zbytečně neriskovat výstup ve špatných klimatických podmínkách.

Jídlo

Občerstvení je možné na chatách na trase. Ve výstupový den stačí energy tyčinky. Hlad brzy ráno není, je nutné ale dodávat energie. Důležitý je také dostatek tekutin.

Zajímavosti

Většina lidí jde na Mont Blanc buď tzv. normálkou z Francie (tento popis) a míří tedy do francouzského městečka Chamonix. Další možné výstupové cesty jsou z italské strany přes ledovec Miage a de Dome kolem chaty Gonella nebo z francouzské strany z lanovkou dosažitelné hory Aiguille du Midi přes vrcholy Mont Blanc du Tacul a Mont Maudit. Výstupových cest je ovšem mnohem více. Mont Blanc (4 809 m n.m.) je považován za nejvyšší horu Evropy. Tato informace platí v případě, že považujeme za jihovýchodní hranici Evropy území nad Kavkazem. Podle části odborné veřejnosti by však tato hranice měla ležet na hřebeni pohoří Kavkaz a nejvyšší horou Evropy by pak byla také nejvyšší hora Ruska – Elburs (5 624 m n.m.), neboť leží severně od hlavního kavkazského hřebenu.
tohle je za predpokladu dobreho pocasi na vsechny dny….jak se to vysere tak budeme pit nebo pojedeme na kopecek pro 60 lete babinky…..

zkrz prejezdy a prijezdy se muzou jeste pozmenit datumy, krome odjezdoveho

z pozdravem KOKETKA